Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

J&T vstupuje do hry o Monetu, kupuje podíl od Petrusu

Finanční skupina J&T Finance Group koupila strategický podíl v bance Moneta od „zbojného“ rakouského fondu Petrus Advisers. Spolu s PPF a Tykačem ovládají takřka polovinu banky.

J&T vstupuje do hry o Monetu, kupuje podíl od Petrusu
Moneta Money Bank | foto Profimedia.cz

Námluvy skupiny PPF s Monetou sice před několika týdny definitivně padly, ale šance, že významná tuzemská banka, někdejší GE Money Bank, přece jen skončí u českých vlastníků, sílí. O zájmu Pavla Tykače a skupiny J&T týdeník Hrot referoval už před několila týdny a teď se tyto informace oficiálně potvrzují.  

Skupina Patrika Tkáče totiž aktuálně kupuje podíl od třetího největšího vlastníka Monety, rakouské investiční společnosti Petrus Advisers. Právě Petrus přitom dlouho platil za největšího protivníka skupiny PPF, když spojení s Air Bank hlasitě kritizoval, a šrouboval tak cenu vzhůru. 

Podle posledního výpisu akcionářů z konce května ovládá Petrus Advisers podíl 6,5 procenta. Řídící partner Klaus Umek nicméně v aktuálním prohlášení hovoří o podílu k deseti procentům a uvádí, že drobný podíl si Petrus chce i nadále ponechat. 

„Po obdržení několika nabídek jsme se rozhodli pro skupinu J&T, která je dle nás pro Monetu a její strategii nejvhodnějším novým referenčním akcionářem. I nadále věříme v její samostatnou strategii  pod současným vedením a do budoucna si plánujeme ponechat jen menší podíl,“ uvedl Umek.

Uhlobaron Pavel Tykač má dle květnového výpisu akcionářů 6,74 procenta a skupina PPF bezmála třicet procent akcií banky. Jak velký podíl tedy J&T přesně kupuje a za jakou cenu, není zřejmé. Každopádně jde o operaci za jednotky miliardy korun.   

„Dohoda s Petrusem pro nás představuje zajímavou příležitost investovat do strategického podílu v největší nezávislé bance na českém trhu a dobře zapadá do našeho česko-slovenského příběhu. Očekáváme, že cílovým držitelem podílu bude fond J&T Arch Investments,“ uvedl investiční ředitel J&T Finance Group Adam Tomis s tím, že další podrobnosti skupina zveřejní v následujících dnech.

J&T je například oproti Tykačovi v oboru jako doma, ačkoli v Česku v retailovém bankovnictví nepůsobí. Ale její J&T Banka je významnou adresou pro oblast privátního a investičního bankovnictví a také firemního a akvizičního financování. Skupina však na Slovensku ovládá například i Poštovou banku, která nabízí služby pro běžnou klientelu. 

Vstup do Monety by mohl Tkáčovi a spol. dávat smysl. Avšak ovládnutí celé banky by mohlo být velké sousto i pro Patrika Tkáče a spol. Cenovka takové operace by mohla překročit čtyřicet miliard korun.

„Rozhodnutí investičně vstoupit do retailového bankovnictví v Česku by tak bylo strategickým rozhodnutím na úrovni bankovní skupiny J&T Finance Group a jejích akcionářů. Co se týká konsolidace, s ohledem na potenciální úspory z rozsahu jde o velké téma v rámci evropského retailového bankovnictví,“ řekla už před časem mluvčí J&T Monika Veselá. 

Osud banky teď leží v rukou Jiřího Šmejce jako nového šéfa PPF, uhlobarona Pavla Tykače a nově i Patrika Tkáče. Budou schopni najít společnou řeč, nebo se chystá spíše tuzemská bankovní přetahovaná?